Whistleblowing znamená oznámení protiprávního nebo neetického jednání uvnitř organizace – typicky zaměstnancem, dodavatelem nebo jinou osobou, která má o jednání přímé informace.
Whistleblowing se týká zejména případů, kdy někdo upozorní na:
porušování zákonů, interních pravidel nebo etických kodexů,
korupci, podvody, zpronevěry,
ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí,
diskriminaci, šikanu či jiné závažné pochybení ve firmě.
Whistleblower (oznamovatel) má být chráněn před odvetou – například před propuštěním, snížením platu nebo šikanou. Proto evropská směrnice 2019/1937 i český zákon o ochraně oznamovatelů (účinný od 2023) ukládají organizacím povinnost zavést vnitřní oznamovací kanály (např. online aplikace, telefonní linka, schránka důvěry) a zajistit nezávislé prošetření podnětů.
Snižuje riziko skandálů a pokut – problémy se řeší interně dřív, než se dostanou na veřejnost.
Buduje důvěru a etickou kulturu – zaměstnanci mají jistotu, že jejich hlas má váhu a že je firma transparentní.
Legislativní povinnost – organizace s více než 50 zaměstnanci musí v ČR systém whistleblowingu zavést, jinak hrozí sankce.
Ochrana reputace – firmy, které mají dobře nastavený whistleblowing, působí na partnery a zákazníky jako odpovědné a bezpečné.